Řiďte se výškou dítěte v centimetrech, čísla 98, 110 nebo 122 odpovídají právě jí. Věk na štítku berte jen orientačně, děti stejného ročníku se běžně liší o dvě velikosti. U trička snesete jedno číslo navíc, protože volnější střih nepřekáží. Rukáv přes loket už ale dítě při hraní obtěžuje.
Na pravidelný trénink ano, na školku a hřiště ne. Když dítě sportuje dvakrát týdně a pořádně se zapotí, funkční materiál pot odvede a tričko po tréninku nestudí na zádech. Pro běžný den je příjemnější měkká bavlna, děti si na syntetiku někdy stěžují, že v ní dřív cítí zápach.
Perte naruby na třiceti stupních a vynechte sušičku. Nalisovaný potisk praská hlavně teplem a odíráním o buben, ne pracím prostředkem. Žehličkou po potisku nejezděte přímo, položte přes něj kus látky. U nejlevnějších triček praskne tisk i tak, nášivka nebo výšivka vydrží podstatně víc.
Nejčastěji za to může všitá cedulka, kterou stačí odstřihnout u kořene, nebo tuhý potisk značky na vnitřní straně límce. Napříště hledejte trička s potiskem místo štítku a s plochými švy. Škrábání kolem krku bývá u dětí častější důvod odmítání trička než samotný materiál.