Polyesterové vlákno vodu nepřijímá — pot se po něm posouvá na povrch látky a odpařuje se. Tričko zůstává relativně suché a tělo se nepodchladí, když po výběhu zastavíte. Bavlna naopak vlhkost nasákne do vlákna; propocené bavlněné tričko je těžké, studí a schne hodiny.
Merino tričko je kompromis pro ty, komu syntetika nevoní: hřeje i vlhké a nezapáchá ani po celém dni, platí se za to vyšší cenou a menší odolností v praní.
Dlouhý rukáv z tenkého funkčního materiálu slouží jako první vrstva pod mikinu v přechodném počasí a chrání paže před sluncem při letní turistice. Na halové sporty a posilovnu stačí krátký rukáv nebo tílko — tam se tělo přehřívá rychleji, než stačí vychladnout.
Sportovní tričko má sedět blíž k tělu než volnočasové, jinak látka pot neodvádí a plandá při pohybu. Švy hledejte ploché — klasický vystouplý šev při delším běhu odře podpaží a bradavky.
Funkční tričko z polyesteru nebo merina odvádí pot na povrch látky, kde se odpaří, takže zůstáváte relativně v suchu. Bavlna pot nasákne, tričko ztěžkne, studí na kůži a po tréninku hrozí prochladnutí.
Polyester je levnější, odolnější a rychleji schne, po pár hodinách zátěže ale zapáchá. Merino přirozeně omezuje zápach a hřeje i vlhké, stojí však víc a vyžaduje šetrnější praní. Na každodenní trénink volte polyester, na vícedenní akce merino.
Blíž k tělu než běžné volnočasové tričko, ale ne jako kompresní prádlo. Látka se musí dotýkat kůže, aby mohla odvádět pot; zároveň nesmí táhnout přes ramena při upažení. Rozhodující je pohodlí v pohybu, ne velikost na cedulce.
Na 30–40 °C bez aviváže — ta zalepí póry vlákna a tričko přestane odvádět pot. Sušičce se vyhněte u merina i syntetiky; funkční materiály schnou samy během pár hodin.