Vzduchovka je při výstřelu hlučnější, ale vystačí si i s kratší vzdáleností — zahrada nebo delší sklep obvykle stačí. Luk je tišší, zato potřebuje delší volnou dráhu za terčem, protože šíp letí dál, a sílu v tahu, kterou si paže a záda budují postupně tréninkem.
K oběma sportům patří terč a lapač, který střelu nebo šíp bezpečně zastaví. Ke vzduchovce navíc diabolky a případně puškohled, k luku sada šípů podle délky tahu a chránič prstů nebo předloktí.
Hranice 16 joulů u vzduchovky není jen formalita — silnější kusy spadají do jiné kategorie zbraní se zvláštním režimem. U obou sportů střílejte vždy proti bezpečnému pozadí, ne jen do lapače, který může střelu prorazit při opotřebení.
Vzduchovka nevyžaduje budování síly ani tak dlouhou dráhu za terčem, proto se s ní snadněji začíná v menším prostoru. Lukostřelba potřebuje delší volnou dráhu a sílu v tahu, kterou si tělo zvyká postupně.
Ne, pokud má do 16 joulů — takové vzduchovky smí koupit a držet každý od 18 let bez zbrojního průkazu. Na luk a šípy se žádné takové omezení nevztahuje.
Na vzduchovku obvykle stačí kratší dráha se solidním lapačem střel za terčem. Na lukostřelbu počítejte s delší volnou vzdáleností, protože šíp letí dál a tišeji, takže případný přestřel hůř odhadnete.