Zhruba deset až patnáct milimetrů za nejdelším prstem, tedy o půl až celé číslo víc než letní obuv. Počítá se s tím i s prostorem pro silnější zimní ponožku. Dvě čísla navíc už dítěti škodí: pata v botě klouže, chůze je nejistá a na sněhu se snáz uklouzne.
Sněhule mají vyšší měkký svršek s gumovou nepromokavou spodní částí a hodí se na hraní ve sněhu, kde dítě stojí a brodí se. Kotníková zimní bota je tužší, drží nohu pevněji a líp se v ní chodí delší úsek po chodníku. Na cestu do školy je praktičtější kotníková.
Nejčastěji kvůli těsnosti. Tlustá ponožka nacpaná do boty bez rezervy stlačí vzduchovou vrstvu, která ve skutečnosti izoluje, a zhorší prokrvení prstů. Druhý důvod je vlhko — zpocená nebo prosáklá vložka odvádí teplo mnohem rychleji než suchá, proto ji po návratu vyndejte a nechte uschnout.
Bota vydrží déle, než ji dítě přeroste, takže se cena rozpustí na jedinou sezonu. Šetřit se ale nevyplatí na podrážce a nepromokavosti: hladká podešev na náledí klouže a promočená bota přestane hřát během hodiny. Rozumný kompromis je střední třída s membránou a výrazným vzorkem.