Pěna v mezipodešvi se opakovaným stlačováním unaví a přestane vracet energii. Čím vyšší hmotnost a čím delší kilometráž, tím dřív. Běžec nad devadesát kilo ujede na stejném páru znatelně méně než šedesátikilový a měl by hledat modely s hustší pěnou nebo s výraznější podporou v mezipodešvi.
Zpravidla ano. Značky u téhož modelu ladí pěnu na jinou průměrnou hmotnost, takže dámská verze bývá měkčí a užší, pánská tvrdší a širší v přednoží. Lehký muž kolem šedesáti kilo proto může pánskou botu cítit jako tvrdou a dámská varianta v jeho čísle mu odpruží líp.
Obvykle o půl čísla proti běžné obuvi. Při běhu noha nabíhá a při každém došlapu se posune dopředu, takže před nejdelším prstem potřebujete zhruba centimetr volného místa. Zkoušejte večer a v ponožce, ve které běháte — tenká a silná ponožka dělají rozdíl klidně půl čísla.
Ano, značky je označují jako wide nebo 2E. Standardní běžecká bota má poměrně úzkou špičku a na širokém přednoží se prsty tlačí k sobě, výsledkem bývá otlak na malíku a brnění prstů po pár kilometrech. Řešením není delší bota, ale širší kopyto ve stejné délce.