Vytáhněte vnitřní vložku a postavte na ni dítě. Za nejdelším prstem má zbýt zhruba centimetr, nejvýš centimetr a půl. Ptát se dítěte, jestli ho bota tlačí, nefunguje: malé děti bolest v botě dlouho nehlásí a v příliš krátké obuvi jen krčí prsty.
Většinou ne. Noha předškoláka přiroste za rok zhruba o číslo, takže bota koupená o dvě čísla větší je celou první zimu nebezpečně velká — dítě v ní podklouzne na uježděném sněhu a nadměrný objem navíc hůř drží teplo. Rozumný kompromis je jedno číslo navíc.
Do šesti let jednoznačně suchý zip nebo rychloutahovací šňůrka s brzdičkou. Dítě se obuje samo ve školce i na zastávce, kde by tkaničky rozvázalo a nezavázalo. Suchý zip se ale zanáší sněhem a chlupy z ponožek, takže ho občas vyčistěte, jinak přestane držet.
Vytáhněte vložku ven a nechte ji schnout zvlášť — v botě by nevyschla do rána. Boty postavte do pokojové teploty, ne na radiátor ani k přímotopu: lepené spoje a pěnová izolace horko nesnesou a podrážka se může odchlípnout. Sušicí vložka do bot je jistější.